Po více jak osmi letech mně místní turisté vzkřísili a tím obnovili naší činost na hradě, kterému říkají Burkvíz. Za mého mládí se jmenoval Luginsland.

     Jsem plaché stvoření,takže mě zatím zahlédlo 5 lidí, kterým jsem ukázal své hradní tajemství. Královnu žabičku si jistě zamilujete i její pověst, která se dodnes zachovala.

     Dlouho jsem přemýšlel, jak se turistům za mé osvobození zpředlouhého zakletí odvěčit. Poněvadž jsem se dozvěděl, že většina  trpí nedostatkem vitamínu S, rozhodl jsem se , že ze svých soukromých, starých, studnových historických zásob, něco málo věnovat. Patřičnou lahvičku jsem si již nechal v hradní studni chladit.

     Za mého mládí si pamatuji, že pokud jsme chtěli někoho ze srdce pohostit, musel si dotyčný přinést v kapse malý skleněný, ve většině případech keramický kalíšek. Při nalévání musel host držet pohárek v pracovní rukavici, aby mu nepolili kůži, což by byl velký neodpustitelný hřích.

     Takže pokud budete mít speciální zájem, přijďte do mého staronového bydliště ochutnat moji specialitu.

     Na Vaší návštěvu se těší lesní hradní skřítek Slivouš.

O ZLODĚJÍCH V ALBRECHTICÍCH

Jednou, dávno tomu, vyloupili zloději obec